Za dalekými pastvinami, potoky, řekami, horami a čím vším ještě se nacházelo údolíčko. Ale nebylo to jen tak ledajaké údolíčko, rosta tam vysoká tráva, stromy a překypovalo to tam krásnou a barvami, rozmanitostí živočišstva a rostlinstva, ale nad touto krásou tam taky bylo zlo.
Na druhém konci země žil andaluský hřebec Dark as a night..Temný jako noc, hříva mu vlála ve větru a on sám vypadal jako vítr, když cválal zelenou krajinou. Dozrál věku, kdy se vydal najít nevěstu, elegantní, krásnou, slušnou, (sexy) milou, hodnou, pracovitou, zkrátka nevěstu se samými kladnými vlastnostmi... Prošel mn oho krajů, aůe nikde nenašel tu pravou, a jak už to bývá v pohádkách, dostl se i do kraje začarovaného. Únava ho zkolila už odpoledne. Lehl si na betonovou cestu a spal...
Darkuuu, pomoz miii... slyšel v hlavě hlas....Stále se tesknivě ozýval a opakoval. V hlavě viděl čenou klisnu.
stála na fialové zemi a leskly se jí oči, ocas kopyta. Co se to děje??! zavzdychal Dark pře noc...Obraz byl rozmazaný, ale stále se rozjasňoval. Pak Dark otevřel oči a před ním stanula....
bílá klisna...V očích byl vystrašený teskný výraz, srst se jí leskla, jako by byla hedvábná, kopyta byly jako drahé diamanty a slzy, které padaly na zem vypadaly jako perly...Jemná karamelová hříva se jí nežně pohupovala po svalnatém krku..Hlava vznešeně položená, jako královna...vypadala dokonale....ale nebyla to jen představa??
Musíííš nalézti 10 knoflíků a pak i mne vysvobodíš!! zaznělo z úst klisny naposled a zmizela..Jakoby se vsákla do velkého perleťového knoflíku, který se leskl jako ona..Na něm byl položený papírek. No jasně! zakletá princezna!! zaradoval se Dark a pohlédl na papírek.
Vypadalo to jako mapa.....Rozhlédl se po celém údolíčku a uviděl krajinu, podobné té na mapě. Velkými červenými kolečky byla označena místa, kde se nacházely knoflíky.. Dark se na to místo rozběhl, nečekal, musel ji vysvobodit, protože právě potkal svou vysněnou životní lásku.
Tady!!! křičel Dark, když na označených místech opravdu ležel knoflík. Narozdíl od velkého perleťového knoflíku, tyhle vypadaly dřevěné, ale krásně oroušené a symetrické...Voněli čerstvou drřevotřískou a lakem...
Dark už si myslel, že má vítěztví v kapse, že zakletý knoflík vysvobodí a krásná klisna bude jen jeho, ale když už měl devět knoflíků a na mapě už nebyl žádný, o kterém by nevěděl, začínal mít pochyby. Všech devět knoflíků pečlivě srovnal a lehl si k nim... ........................................................
Už byl docela unavený, ale jako správný, silný hřebec, co se nikdy nevzdává se znovu vydal n acestu!!
Rozhlížel se na místo, kde našel všech devět knoflíků, ale nikde, za žádnou rostlinou keřem, ani zasypaný pískem, nikde neležel poslední, hnědý dřevěný knoflík.
Vydal se na cestu, hledal mezi sedmikráskami, na loukách, byl dokonce i u vody...
Přestože byl unaven, vylezl na nejvyšší horu v okolí, aby se rozhlédl, jestli knoflík není nikde na zemi, ale nebyl.......
pak se ale rozhlédl a v dálce, na konci hory uviděl svou spásu - knoflík!
Ano byl tam, Dark se rozběhl nadšeně kupředu, konečně, konečně zachrání svou princeznu, konečně zachrání svou jedinou, vysněnou lásku!
Běžel ke knoflíku a v tuto chvíli by ho nic, nic nedokázalo zastavit!!
ale před ním se najednou jako přízrak zjevil hřebec, s ohnivým tělem, pohled na něj pálil Darka v očích, to je ten, co zaklel knoflík? Ten co zaklel mou princeznu!? říkal si Dark v duchu, musel, prostě ho musel zničit!!
Dvěma skoky se k němu přiblížil, a aniž by to protivník čekal, dostal no nosu velkou, tvrdo u ránu kopytem!
Na nic nečekal, a taktéž zaujal těžkou, bojovnou pozici!! Vzepjal se a snažil se nohama Darka vystrčit, zabít!
Já prostě musím vyhrát! řekl si Dark, šlo mu o jeho klisničku, i když dostával velké bolestivé rány, zapřel se silně nohama o soupeřovo tělo a.....
všechnu sílu, která mu ještě zbývala vsadil do posledního, osudného pohybu, zapřel se nohama o povrch hory a odstrčil protivníka..
A byl konec souboje, protivník, který zaklel knoflík padal pomalu dolů...
a zůstal ležet dole pod svahem obrovské hory, ano Dark as a night vyhrál!!
Postupně přinesl všech devět knoflíků,
srovnal je na sebe a dole, pod všech deset knoflíků položl ten poslední, největší, perleťový knoflík, do nějž byla zakletá jeho klisna....
Kopl do nich a knoflíky padaly na zem....a
když spadl i ten poslední knoflík, kletba byla zrušena a zakletá klisna se ojevila, ale tentokrát se už Darkovi nezdála, ano byla skutečná..
Vděčně zanořila hlavu do Darkovi hřívy, ano, on byl pro ni jediný, to on ji zachránil ze spárů kouzelného hřebce, odešla s ním domů...
Když se konečně Dark vrátil domů s takovou krásnou nevěstou! Pověděl všem, co udělal a jak i zachránil, vyhnali ho z města pro přivlastnění hrdinství a lhaní....Ale on byl šťastný, protože byl se svou kobylkou! A bylo mu jedno kde je, ale hlavně, že je s ní....
